Yachting Hracholusky

Holandsko 10.6. – 5.7.2011

Loď: „Scorpion“ → Vento 26

Auto: Jeep Grand Cherokee → vzdálenost: 870 km

                                                  → Ø spotřeba: 14,6l/100km

                                                  → Ø rychlost: 80km/hod

Mosty a komory: cca 20€

 

PÁ 10.6.

Vyrážíme v cca 17.30h – natankované máme pouze auto→ naftu a vodu do lodě budeme brát až v Lemmeru. Stavíme kvůli Vítkovi, aby se trochu prolezl (nechce se mu usnout v sedačceL). 

Jedeme skoro do 2h v noci!!!! – nemůžeme najít volné parkoviště, všechny jsou beznadějně obsazené kamiony. Cestou nás několikrát stihly silné průtrže deště; s lodí se také jede špatně – při rychlosti větší než 80km hrozí, že se vlek moc rozhoupe….

 

SO 11.6.

Ráno nás náš „budíček“ nenechá spát, takže se vydáváme na cestu už v 8h a do Lemmeru přijíždíme cca v 12.30h.

Vypadá to tu na „konec světa“ = silné průtrže a kroupy. Necháváme loď na našem známém místě a vydáváme se nakoupit. Znovu zapřaháme loď a jedeme k benzínce natankovat naftu (1,34€/l) – vodu bohužel nemajíL… takže jsme nuceni načepovat si ji na parkovišti na místních záchodech do kanystrů. Přendáváme všechny věci z auta vč. nákupu do lodě (jsme vyřízení…). Spouštíme loď do vody (! Krátký sjezd – zadní kola vleku = s hranou konce zídky!) – hned za námi přijeli kluci spouštět skútry, takže chvátáme jak to jen jde… naštěstí se zdařilo bez újmy (akorát Vítek se v autě může uřvat!).  Bereme krosničku s Vítkem a jdeme si ještě projít město… večer stavíme stěžeň (opět za vydatného křiku J ). Stmívá se tu hodně pozdě- ještě ve 22.15h je světlo jako v poledne.

 

NE 12.6.

Vyplouváme do Enkhuizenu asi v 8.30h – Vítek je s námi na palubě – držím ho v náručí. Vlny ho uspávají, takže v 9h už je „tuhej“. Odnáším ho do podpalubí → je mi dost špatně (a to mám v sobě Kinedryl). Slunce svítí, fouká silný vítr (Ø 10m/s) + veliké vlny – snažím se na palubě usnout, ale moc to nejde. Do přístavu v Enkhuizenu připlouváme cca v 14.30h (Víťa spal naštěstí celou cestu).

Obhlížíme přístavy, kde by se nechalo kotvit – vše je obsazeno, stojí se i ve více řadách…  S paní „havendienst“ , která jezdí na loďce a ukazuje, kam se můžou lodě ukotvit, se několikrát domlouváme…. Nelíbí se nám stát v několikáté řadě lodí, abychom museli s Vítkem přes ně skákat na břeh. Nakonec nám radí místo u jejich veliké kovové lodi DWK - kotvíme k ní přídí (výhoda je, že se sem vejdeme jen my a nikdo se na nás nemůže uvázat…). Večer stojí lodě dokonce i v 7 stupechL.

Chystáme se dát si konečně pozdní oběd, ale k naší hrůze zjišťujeme, že všechny kapsy na potraviny jsou plné vody!!!!!! A co hůř – poličky nahoře, kde mám s Vítkem oblečení také plavou → všechny oblečky jsou nacucané vodou!!!!! Místo oběda hledáme příčinu… = kabely, které vedou skrz přihrádky do kotevny nejsou vůbec utěsněné, takže pokaždé když loď prorazí velkou vlnu = nateče voda do kotevny a tou vesele do všech poliček – z těch to po boku lodi stéká do kapes na potraviny….. opravdu chytře udělané!!! Víťa má radost z nových hraček – všechny pytlíčky a konzervy vesele roztahuje po celé lodi. Konečně máme vysušené potraviny a kapsy (v každé kapse byl 1 lavůrek vody)… hltáme oběd a jdeme se ven projít. Pak se pouštíme do sušení prádla a utěsnění kabelů. Celí utahaní jdeme spát.

 

PO 13.6.

V noci pršelo a hodně fučel vítr, ráno také poprchává a obloha je celá zamračená. Oblékáme si jachtařské oblečení… zavíráme Vítka dovnitř (nejprve ječí jak hysterka a pak kouká…). Odplouváme v 9.30h – proplouváme komorou směr Edam. Vytahujeme plachtu na 1. réf – jdu sundat Vítka ze schodů dolů, aby nespadl… ihned se mi dělá špatně (strhávám ze sebe bundu a rychle si lehám do postele po směru jízdy, protože jen tak snesu houpání. Vítek naštěstí rychle usíná). Loď skáče ve vlnách a houpe nás ze strany na stranu. Voda mi stříká do postele větráčkem ve stropě!!! (dost nepříjemná sprcha…). Jak se pohnu, je mi zle ještě víc! L Do Edamu přijíždíme asi v 16.30h (Vítek se bohužel vzbudil asi 2h před, takže nakrmit ho, byl pro mě nadlidský výkon). Kotvíme před komorou – výběrčí nás ihned obral o 8€. BOHUŽEL poklidné odpoledně nás opět nečeká… zjišťujeme, že máme nasáklou peřinu a Vítek matraci na zemi vodou!!! – Voda teče kolem odpadní trubky k záchodu! – tahle loď je asi opravdu prokletá!!! Michael se snaží trubku oblepit Sikaflexem, ale stále to dost protéká. Rozhodujeme se, co udělat? Zkusit jeřábem vytáhnout někde tady, nebo se vrátit do Lemmeru na vlek. Přikláníme se k variantě vrátit se do Lemmeru – vzhledem k dobré předpovědi počasí, kterou nám kamarád posílá každý den.

 

ÚT 14.6.

Vyrážíme v 8h zpět do Lemmeru- moře je klidné, bez vln. Ø rychlost 3uzle; Ø vítr 3-4m/s (aspoň může být Víťa celé dopoledne na palubě). Ve 12h proplouváme komorou v Enkhuizenu a dál plachtíme po Ijslmeeru – bohužel vlny jsou tady větší, tak jdeme s Vítkem raději do podpalubí spát. V Lemmeru jsme v 17h. Jdeme do jachtařského obchodu a kupujeme speciální Sikaflex za 10€. Další nemilé překvapení nás čeká, když chceme nastartovat auto – máme vybitou baterii, takže na parkovišti odchytáváme slečnu a prosíme, aby nás nastartovala přes kabely (to je fakt parádní dovolená). Loď vytahujeme bez problémů… na parkovišti se Michael pouští do práce (závit nejde rozmontovat a vyndat – očistil co se dalo, podlepil a utáhnul zpět… snad to bude držet). Ve 21.30h si dáváme OBĚD … jsme úplně zničení (navíc má Vítek „svůj den“). Spíme v lodi na parkovišti, aby lepidlo dobře zatvrdlo.

 

ST 15.6.

Sice vstáváme celkem brzo, ale zase nám nestartuje auto, takže nemůžeme spustit loď do vody! Čekáme, až se vzbudí kluci v dodávce (Němci) a nastartují nás. Loď jde spustit snadno… Michael odváží vlek, dotankováváme ještě vodu a vyrážíme cca v 10.15h na moře směr Medemblik. Moře je nejprve klidné, skoro nefouká; jdeme s Víťou spát… vítr zesílil Ø 10m/s; Ø rychlost 2-5uzlů a udělaly se zase vlny… asi v 16.30h se proplavujeme první komorou– sklápíme stěžeň a pěkným městečkem jedeme k druhé komoře – má ale zavřeno (je 17.30h a má mít do 18h… tak nevíme, kde je chyba?). Vaříme večeři, přivazujeme všechna lana ke stěžni. Přejeme Vítkovi vše NEJ k svátku a jdeme spát.

 

 

ČT 16.6.

V noci začalo pršet, ráno v 8.20h na nás pokřikuje starší paní „komornice“ jestli budeme chtít proplavit…. Víc už asi pršet nemůže! Paní „komornice“ kolem nás vesele poskakuje a zdá se, že déšť jí vůbec nevadí… klesáme dolů asi o 2m. Plujeme dál… Vítek má opět nacucanou matraci (leží na zemi ve středu lodi u ploutve)- tohle už snad není možné!? Navíc se dešťová voda někudy stropem dostává i do levé zavírací poličky a dál stéká po boku lodě do přihrádky a dál do kapsy dole!!! – už nevíme, kam si máme dávat věci, protože naprosto všude nabíráme vodu! A to jsme si kupovali loď, o které jsme si mysleli, že je „bezproblémová“ a do které údajně nemělo nikudy téci!!! Proplouváme ještě několika komorami a zvedacími mosty – nikde se nic neplatí. Celý den pršelo, kanály Vestfriesche vaar a Kanaal Omval-Kolhorn jsou dlouhé a nezajímavé… K městu Alkmaar přijíždíme v 15.30h – kotvíme kousek od větrného mlýna v řadě místních usedlíků.

PÁ 17.6.

Víťa nás nechal krásně vyspat až do 8.30h. V 9.30h vyrážíme do města na Kaasmarkt – sýrové trhy, které se pořádají na náměstí. Je to celkem daleko = 3km/1cesta (Víťa už se v krosničce pronese…). Trh začíná v 10h – už je v plném proudu – nosiči s pestrobarevnými klobouky přemísťují sýry na „saních“ ke zvážení do waaggebouww (veřejná vážní budova) a potom putují do přistavených náklaďáků. Náměstí je plné turistů. Nakupujeme nějaké dobroty, procházíme město a jdeme zpět na loď.

Odplouváme přes Alkmaarder meer do Zaanse Schans – kanál Zaan – zde jsme něco po 12.30h. Letos máme štěstí a kotvíme přímo u mlýnů – je tady jen 1 malé molo (a naštěstí prázdné). Vydáváme se ochutnat sýry → je už dost pozdě a tak zavírají. Mírně prší… ukazujeme Vítkovi kravičky (bojí se jichJ) a ovečky. Uháníme zpět, protože je silná průtrž… ani nás už nepřekvapuje, že do lodě prší – opět na novém místě… tentokrát kolem hlavního světla nad stolem. Kolem ploutve je zase vlhko.

SO 18.6.

Celou noc pršelo a fučel vítr, který se otočil a tak nám vlny narážely do zádě (bezva na spaní). Jdeme se projít do „dřevákárny“ atd. odpoledne procházka městem. Večer opět prší….

 

NE 19.6.

V noci opět fouká a prší… odjíždíme v 10h; podplouváme s rezervou cca 2cm pod několika mosty. V komoře platíme 4.80€. Kanálem Noordzeekanaal plujeme směr Amsterodam- velké vlny a nákladní lodě nám nejsou moc sympatické. Před Amsterodamem odbočujeme prvním kanálem vpravo na Westerkanaal; Amsterodam je samý zvedací most –„mostaři“ mezi nimi přejíždí na kole (mají na starosti vždy 2 mosty. Naštěstí jedeme za velkým motorákem, který se hlásí vysílačkou… takže nečekáme dlouho. Kostverloren vaart přes jezero Nieuwe Meer a pak odbočujeme vpravo směr Haarlem. Je zima a fouká vítr. Kotvíme a dáváme si večeři → v noci je krásné ticho (jen kuňkají žábyJ)

 

 

 

 

PO 20.6.

Víťa nás zase nechal vyspat- tentokrát do 10h! Je krásné slunečné ráno, podjíždíme několik mostů; tankujeme vodu v malé maríně před Haarlemem. Do města se vjíždí několika mosty – u každého je cedule, kolik € se platí za kotvení (= podle délky lodě; do 10m=7.50€) – čím blíž centru, tím dražší. My však nic neplatíme… jsou zde automaty mimo provoz a žádný výběrčí nechodí. Kotvíme skoro v centru cca 200m od náměstí. Dneska tu jsou nějaké trhy s blbostmi… procházíme si město, nakupujeme spoustu zásob a jdeme vařit. Přijíždí k nám jiná plachetnice – prý jestli se na nás může uvázat…. To se nám nelíbí. Chceme brzy odjet a oni by nás uvěznili. Raději vyklízíme pozice a kotvíme opodál. Michael se „musí“ jít podívat na WiFi do Mc. Donald’s…já zůstávám a vařím oběd. Mezitím nám vyskočil fendr a vlna nás narazila na betonové molo→ zjišťuju škody (pěkně jsme si odřeli bok!) a zjednávám nápravu…chvátám zamíchat hrnce…. Slyším dosti hlasité troubení (když nepřestává, nesměle vylézám ven…) = další problém je na světě. Obrovská železná potvora (nákladní loď), které asi tak trochu parkujeme na jejím obvyklém místě, chce samozřejmě zakotvit…. Hezky na sebe máváme – když pochopili, že já sama jim asi neuhnu, tak se dost „nadšeně“  snaží vecpat za nás. Trochu s nedůvěrou a taky trochu ze strachu (přeci jenom mají lodní šroub o trochu větší než my→ velké víry) sleduji, jak to těm šikovným klukům s vysílačkou jde… čekám, že mi vynadají, že se tu kotvit nesmí (u boku naší lodi je malinká polosmazaná cedulka se zákazem kotvení- samozřejmě jsme dělali, že o ní nevíme a zakotvili). Vysvětluju, že manžel se vrátí za chvilku a hned odjedeme, ale kluci se tváří v pohodě. Stejně raději opouštíme stanoviště a odjíždíme směr Leiden moc pěkným kanálem – z jedné strany jsou krásné domy a z druhé se pase spousta dobytka (Vítek má velikou radost a na všechny zvířátka křičí). Tento pěkný kanál má i své nevýhody – není kde kotvit (vše je soukromé), nakonec se uvazujeme až kolem 20.45h před mostem. K večeři si dáváme masíčko s výborným salátem.

 

ÚT 21.6.

Dnes je kupodivu pěkné počasí, ale fouká pořád dost nepříjemně. Cesta je stejná jako včera (domy a zvířátka). Přes jezera Kagerplassen se dostáváme k městečku Warmond – píší zde na cedulkách, že za kotvení se vybírá 1€/1m lodě, ale nikdo nepřichází. Voda je zde zdarma. Čekáme, než se Vítek vyspí a jdeme s ním na průlezky a prohlídku města (nic zvláštního).

 

ST 22.6.

Obloha je zatažená – čekáme, že každou chvíli začne pršet. Přijíždíme do města Leiden – kotvíme přímo v centru… procházíme rušnější promenádou a ulicí se „zastřešeným mostem“, kde prodávají různé dobroty a kolem 13h odplouváme. Odpoledne nás stihla veliká průtrž – zrovna když jsme chtěli zakotvit ve městě Leidschendam (taky to mohlo 1/4h počkat!). Z lodi máme krásný výhled na mlýn, ale opět nepříjemně fouká. (Vítek spadl na hlavičku a má bouli jako hrom). Jdeme se projít do města, píšeme domů z Mc. Donald’s WiFi free.

ČT 23.6.

Ráno trochu prší – vyrážíme až v 10.30h do malé komory… projíždíme Haagem a plujeme dál pěkným předměstím do Delftu. Podjíždíme spoustu mostíků (naštěstí se nic neplatí). Předhání nás nákladní železná obluda, která to má skrz město i po kanále před ním dost těsné (kanál není moc široký).

 

V Delftu není moc kotvišť – stojí tady jen 5 lodí = pro víc není místo. Chvilku bezradně čekáme, pak máme štěstí, protože zrovna někdo odjel. Kotvíme a jdeme na obhlídku města → moc pěkné náměstí s kostelem a radnicí. Zrovna probíhají trhy = spousta lidí. U stánku s rybami si objednáváme tradiční „kiberlling“ – smažené kousky ryb (nic moc… sice jsme si k tomu objednali i nějakou majonézu, ale stejně nám to připadá bez chuti; 250g/3.50€).

Jdeme nakoupit a zpět k lodi. Už z dálky vidíme nějakého výběrčího…L - píše nám cedulku (jsou tady automaty na placené kotvení). Vydáváme se nejistě k lodi a vysvětlujeme, že jsme si byli rozměnit na drobné mince – domlouváme se s pánem, že když zde nebudeme spát, tak nemusíme nic platit. Rozhodujeme se, jestli pojedeme do Rotterdamu nebo zpět přes Leiden a do Goudy. Do Rotterdamu se nám moc nechce kvůli velkým kanálům s nákladními loděmi – s těmi nejsme moc kamarádi. Jedeme zpět a kotvíme ve Voorburgu, procházíme městečko a jdeme spát. Odpoledne svítilo sluníčko.

 

PÁ 24.6.

Víťa spí skoro do 10h (no konečně dovolenáJ). Ráno krásně svítí slunce – jedeme zpět do Leidenu. Po cestě nic zvláštního – jen paní venčí poníka a psa zároveň; a pak nás na nablýskaném člunu předhání nevěsta se ženichem.

 

V Leidenu odbočujeme směr Gouda. Kraj a města nám najednou připadají chudší – trošku horší auta, domy a o zahrady se až tak nestarají…). Spíme před zajímavým mostem ve městě Waddinxveen (most jsou vlastně 2 věže naproti sobě – silnice jede nahoru a dolů = nesklápí se).

Po řece jezdí velké nákladní lodě s kontejnery. Počasí nám celý den přálo – svítilo slunce, ale opět foukal nepříjemný studený vítr. Procházíme si město, kde vůbec nic není; necháváme Vítka prolézt a pozorujeme místní omladinu, jak popíjí pivo a kouří.

 

SO 25.6.

V noci pršelo a fučel vítr – vydrželo to i celý den, takže jsme zůstali zakotveni a koukali na filmy. Večer se jdeme projít….  Vybíráme vodu od motoru! (teče nám těsnící manžeta na hřídeli!!!) Snad bude lepší počasí!

 

NE 26.6.

Dnes sice neprší, ale obloha taky nevypadá moc dobře. V 10h se dočkáváme a na mostě se rozsvěcují zelená světla. Přijíždíme do Goudy, kanál je obsazený spoustou lodí; daří se nám vejít do malého místa; zdarma dotankováváme vodu a pěšky prohlížíme město. Je neděle – tudíž je tu „mrtvo“. Lidé chodí zpět z kostelů – do jednoho se „vkrádáme“ – je nádherný; hodně veliký a pro nás atypický→ kazatelna stojí dole uprostřed a lavice k ní směřují stupňovitě. Procházíme si i pěkné náměstí s radnicí; obědváme hamburgera z  Mc. Donald’s a bagetu ze Subway.

Čekáme do 13.30h než opět fungují mosty. Projíždíme kolem krásných starých lodí vyzdobených praporky a vlaječkami. Podjíždíme další 2 mostíky a dostáváme se ke komoře – na nábřeží hraje dechovka, davy lidí něco slaví… V komoře nás obírají o 4€ (placení by se dalo vyhnout, pokud bychom se vrátili a město obepluli).

 

 

Plujeme dál dost smradlavým, zarostlým kanálem, který je užší než obvykle. Domečky kolem nic moc – takový český venkov; převažují zarostlé neudržované zahrady. Pluje tudy hodně lodí z půjčoven. Projíždíme městem Oudewater – má jen 2 mostíky a hned na tom prvním nám házejí dřevák a vybírají 4.50€ Udělalo se krásné počasí - slunce pálí, je dusno a horko… Kotvíme mezi dalšími loděmi v městečku Montfoort a jdeme trochu vyvětrat Vítka – má „svůj den“. Opět vybíráme vodu od motoru!

 

PO 27.6.

Odjíždíme do Utrechtu – je horko – po cestě se sprchujeme; M. se potápí ke šroubu – občas namotáme nějakou trávu. Pereme „velké prádlo“. V Utrechtu kotvíme na vnitřním kanálku Stadsbuitengracht u pěkného mola. Přinášíme obrovský nákup potravin a pak si prohlížíme rušné velkoměsto, které je moc pěkné. Vracíme se na loď na skvělou večeři. Se skleničkou v ruce si vychutnáváme ruch města. Bohužel nás nenapadlo projet si kanály města v noci = velká škoda! Už nebudu psát o tom, že i několikrát denně vybíráme odněkud vodu… = škoda místa v deníku!

 

ÚT 28.6.

Ráno nás přichází vzbudit v 8,30h výběrčí, ale protože nikdo z nás nemá drobné na zaplacení/vrácení, tak nás pouští s tím, že máme zaplatit na komoře…J Projíždíme centrem města kanály s krásnými kamennými mostíky.

Obhlížíme komoru, zda se tu něco platí – zdá se, že ne… tak se proplavujeme a nic neplatíme. Je horko k zalknutí, ale občas se přežene průtrž… Plujeme po klikatém kanálu Vecht

…ale protože víme, že ve městě Veesp se touto trasou platí 3€ za most→ odbočujeme u městečka Nigtevecht a do města Veesp se dostaneme z druhé strany po kanálu pro nákladní lodě (Amsterdam-rijn kanaal). Objížďka je dlouhá cca 3km – na velkém kanále jsou vlny, které nás rozhoupaly tak, že nám málem spadl stěžeň z rampy. Ve Veespu parkujeme u mlýna a jdeme pěšky na procházku – vedro je spalující.

Vracíme se… křižujeme opět kanál pro nákladní lodě a míříme do městečka Driemond ležícího hned naproti. Plujeme směr Amsterdam. Není kde moc zakotvit – stojíme kousek za mostem… koupeme sebe i Vítka na palubě (má velkou radost, že může stříkat na všechny stranyJ).

Přijíždí hasiči pod most a zkoušejí čerpadla na vodu – stříkají naštěstí na druhou stranu mostu. Obloha se rychle zatahuje… hasiči na nás něco pokřikují → chtějí, abychom kotvili pod mostem, aby na nás při bouřce nespadly stromy…. horko-těžko nacházíme něco, k čemu se můžeme uvázat! Začíná pršet…. lije jak z konve……Smůla je, že most je v ½ zakryt roštem, takže na nás stejně prší!

 

ST 29.6.

V noci jsme se vůbec nevyspali – kvůli horku a komárům. Ráno byla naopak zima a vypadalo to na déšť. Naštěstí se vyčasilo, ale fouká studený vítr. Plujeme kanály Amstel a Oudeschans →rychle projíždíme Amsterdam – na nábřežích se nedá zaparkovat; počasí je taky na nic…( poprchává). Je tu velký provoz lodí (i nákladních), které jezdí rychle, takže máme kolikrát strach, aby nás nesmetly než se překodrcáme přes velké vlny ( –hlavně na kanálu Noordzee kanaal před městem). Líbí se nám 2 obrovské zaoceánské lodě.

„Zachraňujeme se“ v kanálku Noord-hollandsch kanaal a proplouváme komorou Willem I. – sem nejezdí nákladní lodě. Kotvíme hned za komorou u parku, mezi místními domorodci (jsou tady usazení asi dost dlouho a nastálo…) – dost podivná čtvrť. Jdeme nakoupit a procházíme si obrovský park.

 

ČT 30.6.

Ráno M. odjíždí v 8h – potřebujeme dojet do Monnickendamu, postavit stěžeň a dojet k ostrovu Hooft. Já vylézám až v 9h (Vítek ještě spí).

Slunce krásně svítí, kolem nás se pasou zvířata… jen ty zahrádky opět nejsou moc udržované. Hned za poslední komorou v Monnickendamu kotvíme u maríny a stavíme stěžeň. Mají tu vodu zdarma – plníme nádrž. Dnešního dne jsme zjistili, že voda, která prosakuje spárami v podlaze je z nádrže na pitnou vodu; voda pod motorem sem protéká těsnící manžetou od hřídele; voda v zavřené poličce zůstává stále velkým otazníkem! Na Marker meer vyplouváme po 13h na zadní vítr  = pohoda… objíždíme ostrov Marken kolem Volendamu. Za ostrovem se vítr obrací, fouká Ø 9m/s a jsou velké vlny =plujeme proti větru. U ostrůvku Hooft poblíž Muidenu kotvíme asi v 16.30h. Vítek naštěstí skoro celou cestu prospal. Procházíme si písečný ostrov, letadla do Amsterdamu nám létají nízko nad hlavou….

 

 

PÁ 1.7.

Přeplouváme Gooimeer do města Huizen – silně fouká. Kotvíme před malým mostíkem – Michael jde nakoupit sám. Plachtíme dál - fouká krásný silný zadní vítr; spíme na kotvišti před komorou Nijkerkersluis (jsou tu cedulky, že po 17h se platí – večer nikdo nepřichází a ráno v 8h odjíždíme. Zda chodí výběrčí déle už nevíme). Jdeme se podívat v kolik hodin otvírá komora a most.

 

SO 2.7

Je krásné ráno, komorou a mostem proplouváme okamžitě- máme štěstí a nemusíme čekat. Bohužel jak se moře stáčí – stáčí se i vítr a fouká nejprve z boku a pak proti – náklony jsou opět slušné!

V poledne kotvíme na oběd na ostrůvku De Regge – pak jdeme spolu s Vítkem spát a Michael plachtí sám do města Elbrug. Zkoušíme město projet, ale přímo skrz nevede kanál – jen k němu; je dost nacpaný loděmi. Vše objíždí výběrčí na kole. Vzhledem k tomu, že už je večer a my nechceme kotvit v několikáté řadě – odjíždíme. Kanál je dost úzký a mělký – u bójek už občas drhne kormidlo. Fouká silný vítr… dojíždíme ke kotvišti (opět se tu má vybírat) a jdeme na hooooodně dlouhou procházku.

 

NE 3.7.

Ráno vyplouváme po 8h. Měl foukat JZ vítr, ale fouká přímo ze severu, takže úplně proti Ø10m/s – jedeme na motor. Přejíždíme Ketelmeer a kanál Ramsdiep už na plachty – boční vítr Ø9m/s.

Máme se potkat s Tomášem – jedou nám naproti. Plujeme kanálem Zwarte water, pak odbočujeme ve městě Zwartsluis na kanál Meppelerdiep → Beukers gracht do města Giethoorn. Je zima a jak jinak fouká protivítr. Projíždíme Giethoornem a pak ještě cca 13km než potkáváme již zakotveného Tomáše (kanál Steenwijk). Přitom nám měli jet ještě více naproti (my se budeme muset zítra do Giethoornu vracet). Poslední automatickou komorou (na fotobuňku) projíždíme 1minutu před zavíračkou (hned za námi se rozsvítila červená světla 19h). Prohlížíme novou Tomášovu loď a dáváme si s nimi večeři. Zároveň se předháníme, komu do lodě víc tečeJ (jedná se o hodně starou 10m ocelovou loď za asi 4000€). Malí kluci pěkně řádí a jdou spát až po 23.30h!

 

PO 4.7.

Ráno je pěkné a slunečné; vracíme se těch 13km zpět do Giethoornu – údajně „Benátek severu“. Město je opravdu moc pěkný skanzen – malinké, uzoučké kanálky; mostíky; domečky se slaměnými střechami…. Procházku absolvujeme jen pěšky, protože s naší lodí se sem nevejdeme (šlo by projet gumákem).

 

 

Odplouváme kolem 13h – máváme Tomášovi, který se s rodinou teprve vydává na obhlídku města. Plujeme na sever směr Lemmer = stejným kanálem (Beulakerwijde-steenwijk) jako včera večer a dnes ráno. U města Steenwijkerland odbočujeme na rozcestí doleva na kanál Steenwijker-diep a přes městečko Scheerwolde do skanzenu Kalenberg (zde jsme pluli už loni).

 

 

Po cestě platíme 2x2€ za mosty do města Ossenzijl. Kanálem Linde do města Delfstrahuizen →jezero Tjeuke meer → kanál Prinses Margriet … spíme na odbočce kanálu Langesloot na nám známém místě u 1. zvedacího mostu.

 

ÚT 5.7.

Proplouváme komorou Prinses Margriet sluis a přes zátoku Ijslemeru doplouváme do Lemmeru.

 

Přijíždíme ke sjezdu = opět nám nestartuje auto… Michael kupuje na benzině novou baterii a v jachtařském obchodě manžetu na hřídel (99€). Loď vytahujeme bez problémů, kupujeme nějaké dobroty a vyrážíme domů. Loď se nám daří lépe usadit na vleku a vlek se nehoupe.

Cestou porovnáváme plavbu s předchozím rokem: tento rok byl s novou vybavenou lodí příjemnější (topení, naftový motor, lednička a bojler s teplou vodou); nová loď je podle Michaela ve větším větru a vlnách stabilnější a jistější, mě však bylo špatně úplně stejněL Bohužel každodenní technické problémy (neustálé zatékání vody a její následné vybírání + vysušování;  rozbitý měřák vody v nádrži) nám dovolenou dost zkazily → předchozí rok jsme žádné problémy se zatékající vodou a jinou technikou neměli!

  Kačka...